Kritický kulturně sociologický průzkum postojů k migraci v Česku
Co se skrývá pod strachem třináctého migranta
Autoři: Jaworsky, Bernadette Nadya, Radka Klvaňová, Ivana Rapoš Božič, Alica Rétiová, and Jan Kotýnek Krotký
Vydavatel: Rowman & Littlefield
Kritický kulturně sociologický průzkum postojů k migraci v Česku: Co se skrývá pod strachem z třináctého migranta kvalitativně dešifruje, co se skrývá pod obavami z imaginárního „třináctého migranta“, a zkoumá, jak jednotlivci vnímají migraci v netradičních cílových zemích, s využitím kritických , kulturně sociologické metody k prozkoumání hlubokých procesů vytvářejících význam, které formují migrační postoje.
ISBN: 978-1-66692-741-2
„Vždy jsme byli takoví“: Místní zakotvenost migračních postojů
Autoři: Ivana Rapoš Božič, Alica Synek Rétiová, Radka Klvaňová
Časopis: Sociologický časopis
Abstrakt
Tento článek přispívá k místnímu obratu ve výzkumu migrace. Zkoumá, jak kontext města utváří migrační postoje mezi obyvateli, což má za následek vytvoření představovaných komunit „místních“ a „ostatních“. Opíráme se o metody kvalitativního výzkumu a kulturně sociologické teorie kulturních armatur města, kulturních repertoárů a symbolických hranic, zkoumáme případy dvou českých měst, Teplic a Vyššího Brodu. Zjistili jsme, že specifické charakteristiky místní historie, geografie a demografie měst dávají vzniknout odlišným kulturním repertoárům, které formují pohled jejich obyvatel na migraci a přítomnost lidí s migračním původem v jejich městě. Identifikujeme dva převládající kulturní repertoáry, lokální kosmopolitismus v Teplicích a český nativismus ve Vyšším Brodě, které informují jak o vzorcích příhraniční práce vůči obyvatelům s migračním pozadím, tak o jejich umístění na lokálních hierarchiích jinakosti. Tvrdíme, že k pochopení role místního kontextu při utváření migračních postojů nestačí studovat pouze charakteristiky měst; Je také třeba zvážit, jak tyto vlastnosti lidé, kteří v nich žijí, dávají smysl.
DOI: https://doi.org/10.13060/csr.2023.030
Legitimita migrační a azylové politiky EU mezi českou veřejností.
Autoři: Jan Krotký, Bernadette Nadya Jaworsky, Petr Kaniok
Časopis: Sociologický časopis
Abstrakt
V této studii přispíváme k vědecké práci o legitimitě Evropské unie (EU) s ohledem na migrační a azylovou politiku. Činíme tak prostřednictvím hloubkového zkoumání vztahu mezi postoji k EU a migrací české veřejnosti. Přestože existuje množství literatury zaměřené na toto téma, existuje mezera, pokud jde o pochopení jeho složitosti, zejména pokud jde o „proimigrantské“ a „proevropské“ pozice. Do konverzace s teoriemi o legitimitě EU přinášíme kulturně-sociologický pohled na významotvorné procesy, analytický tah, který nám pomáhá odhalit nuance v postojích k EU a migraci. Naše výsledky rozkrývají příběhy kolem EU a migrace a zdůrazňují zjevný rozpor mezi „proimigrantskými“ a „protiimigrantskými“ diskursy, které podporují migrační postoje české veřejnosti. Zjistili jsme, že navzdory určitému rozdělení existuje značná konvergence ve třech dimenzích legitimity: vstupu, výstupu a propustnosti. Oba tábory skutečně zpochybňují legitimitu EU, ale činí tak z různých důvodů a zaměřují se na různé dimenze. Výstupní aspekt legitimity EU je v rámci obou typů diskurzu nejproblematičtější a kritizovaný. Vstupní dimenze je problematická pouze v rámci „protiimigrantského“ diskurzu a dimenze propustnosti legitimity EU je v rámci obou diskurzů spíše opomíjena. Empiricky tato zjištění naznačují, že v očích české veřejnosti EU – ani těm, kteří ji akceptují jako legitimního aktéra v oblasti azylové a migrační politiky – nepřináší uspokojivé výsledky.
DOI: https://doi.org/10.13060/csr.2023.003
Tisková zpráva: Sociologický tým na Masarykově univerzitě provedl studii vnímání migrace českou veřejností
Jakým způsobem vnímá česká veřejnost migraci a lidi, kteří k nám přicházejí žít z jiných zemí? Na tyto a další příbuzné otázky se snažil odpovědět výzkum sociologického týmu Masarykovy univerzity, jehož hlavním cílem bylo vysvětlit nárůst proti-migračních postojů v Česku, které se v naší společnosti objevily po roce 2015.
Plné znění této tiskové zprávy si můžete zobrazit zde.
Cizinec, migrant nebo uprchlík? Jak běžní lidé označují ty, kteří překračují hranice.
Autoři: Ivana Rapoš Božič, Radka Klvaňová, Bernadette Nadya Jaworsky
Časopis: Migration Studies
Abstrakt
V tomto článku se snažíme o reflexi ve výzkumu migrace prostřednictvím zkoumání symbolického vymezení, které udržuje porozumění běžných lidí a používání konkrétních označení. Děláme tak prostřednictvím kvalitativního, kulturně sociologického výzkumu postojů k migraci v Česku. Zkoumáme označení cizinec, migrant a uprchlík, která se často používají v českém diskurzu o migraci. Zkrátka řečeno tvrdíme, že účastníci výzkumu se při vytváření hranic spoléhají na různá kritéria, která jsou ovlivněna dostupnými kulturními repertoáry, při charakterizaci cizinců, migrantů a uprchlíků. Zatímco hranice týkající se označení cizinec se opírá o kritéria občanství a vnímané kulturní blízkosti, hranice týkající se dalších dvou označení - migrant a uprchlík - zahrnuje morální kritéria hodnosti. Naše studie se zabývá třemi hlavními nedostatky výzkumu migrace. Zaprvé, názory běžných lidí ovlivňují veřejné politiky a přístupy k migraci, přestože kvalitativní studie postojů k migraci jsou vzácné. Zadruhé, i když postojům k migraci formují přijímací kontext pro lidi, kteří překračují hranice, zůstává nedostatečně prozkoumáno, jak běžní lidé pracují s označeními. Nakonec reagujeme na výzvu k "reflexivnímu obratu" ve výzkumu migrace a tvrdíme, že výzkumníci musí být reflexivní nejen ohledně používaných označení, ale také ohledně toho, jak tato označení chápou a používají účastníci výzkumu.
DOI: https://doi.org/10.1093/migration/mnac035
"Co vidíme, když se podíváme na lidi na cestách?" Vizuální intervence do občanské sféry a teorie symbolických hranic.
Autoři: Bernadette Nadya Jaworsky, Alica Rétiová and Werner Binder
Časopis: Visual Studies
Abstrakt
Fotografie migrantů mohou vyvolávat silné reakce. Od "migrační krize" v letech 2015–2016 politici, média a veřejnost vyjadřují silné názory na lidi, kteří překračují hranice. V rámci občanské sféry západních demokracií se vedou debaty o tom, kdo je "dobrým občanem" a kdo by měl být vyloučen jako "protiobčanský" cizinec, což má důsledky jak pro migranty, tak pro místní obyvatele. V tomto článku se zapojujeme do vizuální intervence do teorií občanské sféry a symbolických hranic. Skrze kulturně sociologickou analýzu 80 rozhovorů s českými obyvateli zkoumáme práci s hranicemi, která se týká dvou fotografií lidí překračujících hranice. Český kontext je v tomto ohledu zajímavým případem; Česko není primární zemí tranzitu ani cílovou zemí migrace, přesto migrace hrají významnou roli v jeho občanské sféře. Naše zjištění jsou založena na tématických a reflexivních otázkách, které organizují různé základy pro práci s hranicemi mezi účastníky výzkumu: "Na co se díváme?", "Kdo jsou oni?" a "Měli bychom jim pomáhat?". Širší důsledky našich zjištění se týkají role vizuality v pojmech demokratických občanských sfér a přítomnosti práce s hranicemi, která vymezuje, kdo patří a kdo ne.
DOI: https://doi.org/10.1080/1472586X.2022.2145990
Posouvání kategorií, změna postojů: práce s hranicemi při studiu postojů k migrantům
Autoři: Alica Rétiová, Ivana Rapoš Božič, Radka Klvaňová, Bernadette Nadya Jaworsky
Časopis: Sociology Compass
Anotace
Existuje mnoho výzkumů zkoumajících postoje k migrantům. Většina studií je ovšem kvantitativních, opírajících se o průzkumy veřejného mínění nebo průzkumové experimenty, ale roste i množství literatury zkoumající tyto postoje z kvalitativního hlediska. Současně se čím dál více ve výzkumech využívá koncept symbolických hranic a toho, jak lidé používají kulturní repertoáry významů k rozlišování mezi „námi“ a „nimi“. Tato studie se zabývá kvantitativními i kvalitativními výzkumy, a snaží se o jejich propojení. Tuto práci organizujeme do tří dimenzí: (1) mikroúroveň jednotlivců a jejich životních světů; 2. meziúroveň vyjednávání mezi morálními komunitami občanské společnosti; a (3) makroúroveň institucí a politiky. V článku taktéž vyzdvihujeme studie, které procházejí napříč úrovněmi. Pomáháme tím překlenout kvantitativní / kvalitativní rozdělení. Studium postojů k migrantům prostřednictvím konceptu symbolických hranic nám umožňuje uplatňovat citlivější a na význam zaměřený přístup k formování postojů, sporům a změnám a pomáhá nám zkoumat vazby na dostupné kulturní repertoáry.
Více o výzkumu zde: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/soc4.12855
Třináctý migrant: jak česká veřejnost vnímá migraci?
Autoři: Bernadette Nadya Jaworsky, Radka Klvaňová, Ivana Rapoš Božič, Alica Rétiová a Jan Krotký
Portál: Migraceonline.cz
V roce 2016 Evropská unie vytvořila systém kvót pro přijímání uprchlíků, podle kterého mělo Česko přijmout 2691 uprchlíků z jižní Evropy. Přijalo jich pouze 12, čímž porušilo své právní závazky vůči EU a princip solidarity. Strach z přijímání uprchlíků, který v době tzv. migrační krize převládal mezi českou veřejností, přetrvává dodnes. Podle výzkumu veřejného mínění z května 2019 (Hanzlová 2019), je 63 % české populace zcela proti přijímání uprchlíků ze zemí zasažených válkou, 31 % je ochotno je přijmout pod podmínkou, že se vrátí do země původu po skončení konfliktu a pouze 2 % hodnotí přijímání uprchlíků kladně. Tento výzkum též ukázal, že uprchlíci jsou vnímáni jako ohrožení bezpečnosti: 72 % populace vidí uprchlíky jako hrozbu pro bezpečnost České republiky, 84 % pro bezpečnost Evropy a 75 % je vnímá jako globální hrozbu.
Více zde: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/trinacty-imigrant-jak-ceska-verejnost-vnima-migraci