Tisková zpráva: Sociologický tým na Masarykově univerzitě provedl studii vnímání migrace českou veřejností

Jakým způsobem vnímá česká veřejnost migraci a lidi, kteří k nám přicházejí žít z jiných zemí? Na tyto a další příbuzné otázky se snažil odpovědět výzkum sociologického týmu Masarykovy univerzity, jehož hlavním cílem bylo vysvětlit nárůst proti-migračních postojů v Česku, které se v naší společnosti objevily po roce 2015.

Plné znění této tiskové zprávy si můžete zobrazit zde.

Posouvání kategorií, změna postojů: práce s hranicemi při studiu postojů k migrantům

Autoři: Alica Rétiová, Ivana Rapoš Božič, Radka Klvaňová, Bernadette Nadya Jaworsky

Časopis: Sociology Compass

Anotace

Existuje mnoho výzkumů zkoumajících postoje k migrantům. Většina studií je ovšem kvantitativních, opírajících se o průzkumy veřejného mínění nebo průzkumové experimenty, ale roste i množství literatury zkoumající tyto postoje z kvalitativního hlediska. Současně se čím dál více ve výzkumech využívá koncept symbolických hranic a toho, jak lidé používají kulturní repertoáry významů k rozlišování mezi „námi“ a „nimi“. Tato studie se zabývá kvantitativními i kvalitativními výzkumy, a snaží se o jejich propojení. Tuto práci organizujeme do tří dimenzí: (1) mikroúroveň jednotlivců a jejich životních světů; 2. meziúroveň vyjednávání mezi morálními komunitami občanské společnosti; a (3) makroúroveň institucí a politiky. V článku taktéž vyzdvihujeme studie, které procházejí napříč úrovněmi. Pomáháme tím překlenout kvantitativní / kvalitativní rozdělení. Studium postojů k migrantům prostřednictvím konceptu symbolických hranic nám umožňuje uplatňovat citlivější a na význam zaměřený přístup k formování postojů, sporům a změnám a pomáhá nám zkoumat vazby na dostupné kulturní repertoáry.

Více o výzkumu zde: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/soc4.12855

Třináctý migrant: jak česká veřejnost vnímá migraci?

Autoři: Bernadette Nadya Jaworsky, Radka Klvaňová, Ivana Rapoš Božič, Alica Rétiová a Jan Krotký

Portál: Migraceonline.cz

V roce 2016 Evropská unie vytvořila systém kvót pro přijímání uprchlíků, podle kterého mělo Česko přijmout 2691 uprchlíků z jižní Evropy. Přijalo jich pouze 12, čímž porušilo své právní závazky vůči EU a princip solidarity. Strach z přijímání uprchlíků, který v době tzv. migrační krize převládal mezi českou veřejností, přetrvává dodnes. Podle výzkumu veřejného mínění z května 2019 (Hanzlová 2019), je 63 % české populace zcela proti přijímání uprchlíků ze zemí zasažených válkou, 31 % je ochotno je přijmout pod podmínkou, že se vrátí do země původu po skončení konfliktu a pouze 2 % hodnotí přijímání uprchlíků kladně. Tento výzkum též ukázal, že uprchlíci jsou vnímáni jako ohrožení bezpečnosti: 72 % populace vidí uprchlíky jako hrozbu pro bezpečnost České republiky, 84 % pro bezpečnost Evropy a 75 % je vnímá jako globální hrozbu.

Více zde: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/trinacty-imigrant-jak-ceska-verejnost-vnima-migraci